Praktické rady

Přehledné informace o sudech, nádržích, zavlažování a legislativě. Vše vychází z veřejně dostupných zdrojů.

Téma 1

Sud na dešťovku

Sud na dešťovku je nejjednodušší způsob, jak začít hospodařit se srážkovou vodou. Instalace nevyžaduje stavební povolení ani odborné znalosti. Stačí propojit svodový žlab s nádobou a zajistit přepadové potrubí.

Objem sudů se pohybuje od 100 do 1000 litrů. Plastové sudy jsou lehčí a odolnější vůči mrazu, dřevěné působí estetičtěji, ale vyžadují pravidelnou údržbu. Oba typy musí mít víko nebo sítko, které zabraňuje pádu listí a rozmnožování komárů.

Napojení na svodový žlab

Standardní postup zahrnuje přerušení svodového žlabu ve výšce odpovídající horní hraně sudu. Přepadový odtok vede přebytečnou vodu pryč, aby nevnikla do základů. Filtr na vstupu zadrží hrubé nečistoty.

Kvalita zachycené vody

Dešťová voda ze střechy není pitná. Obsahuje pevné částice, mikroorganismy a případně zbytky nátěrů ze střešní krytiny. Pro zálivku záhonů to zpravidla nevadí. Pro užitkové využití uvnitř domu jsou potřeba další úpravy.

Téma 2

Podzemní nádrž – kdy se vyplatí

Podzemní nádrž je výrazný krok oproti sudu. Skrytá pod terénem nepřekáží v zahradě, udržuje stabilní teplotu vody a nabízí kapacitu v řádu tisíců litrů. Při správném dimenzování dokáže zásobovat záhradu po celou vegetační sezónu.

Z čeho se systém skládá

Základ tvoří nádrž z polypropylénu, polyetylénu nebo betonu. K ní přibývá filtr hrubých nečistot na přítoku, sací koš s klidným odběrem vody ze střední části nádrže a přepad s uzavřenou smyčkou. Čerpadlo zajišťuje tlak v rozvodech.

Kdy instalace dává smysl

Větší zahrada, záměr využít dešťovou vodu také k splachování WC nebo praní, a dostatečná plocha střechy pro sběr – to jsou parametry, při kterých se podzemní nádrž vyplatí zvažovat. Investice je vyšší, ale fond SFŽP nabízel program Dešťovka s možností dotace.

Dimenzování nádrže

Objem nádrže závisí na třech faktorech: průměrném ročním úhrnu srážek v lokalitě, ploše střechy zachytávající vodu a plánované spotřebě. Výpočet lze provést pomocí veřejně dostupných kalkulaček SFŽP.

Téma 3

Zavlažování záhonů bez pitné vody

Záhony se zeleninou spotřebují v průběhu sezóny nezanedbatelné množství vody. Přitom rostliny nevyžadují pitnou vodu z veřejného vodovodu. Dešťová voda je pro ně přirozená a neobsahuje chlor ani fluoridy z úpravy.

Kapková závlaha

Nejúspornější metoda. Voda se přivádí přímo ke kořenům rostlin tenkou hadicí s kapiči. Odpar z povrchu půdy je minimální. Funguje gravitačně i s čerpadlem, takže ji lze napojit přímo na sud.

Postřikové závlahy

Postřikovače pokrývají větší plochu. Vyžadují vyšší tlak a objem vody. Z hlediska hospodárnosti jsou méně efektivní než kapková závlaha, ale snáze instalovatelné pro trávníky nebo záhony s hustou výsadbou.

Ruční zalévání z konve

Pro menší zahrady a pěstitele bez rozvodů. Sud s kohoutkem u záhonů postačuje pro ruční zalévání konví. Jednoduché, spolehlivé, bez energie.

Téma 4

Legislativa ČR o srážkové vodě

Využívání srážkové vody v ČR se dotýká několika právních předpisů. Základní orientaci poskytují veřejně dostupné materiály MŽP.

Vodní zákon

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách definuje, co je srážková voda a jaký je režim jejího využívání. Zachycování srážkové vody na vlastním pozemku pro zálivku zahrady nevyžaduje povolení vodoprávního úřadu.

Stavební zákon a povolení

Umístění podzemní nádrže může podléhat stavebnímu řízení v závislosti na objemu a způsobu zakotvení. Pro menší nádrže obvykle postačuje ohlášení. Konkrétní situaci je vhodné konzultovat s místním stavebním úřadem.

Využití v domácnosti

Pokud je dešťová voda vedena do vnitřního rozvodu budovy (WC, praní), vstupuje do hry vyhláška o vodovodních přípojkách a hygienické předpisy. Systém musí být jednoznačně oddělen od pitné vody a označen.

Dotační program Dešťovka

SFŽP provozoval program Dešťovka pro podporu akumulace srážkové vody. Podmínky programu jsou dostupné na webu SFŽP a mohou se měnit v závislosti na aktuálně vyhlášených výzvách.